Květen 2016

14.5.2016

14. května 2016 v 19:57 | anavi |  Okolo Třeboně.......
Tak,a je to tady.Poslední celý den a zítra už domů. Vůbec se mi nechce.
Počasí se rozhodlo,že mi vynahradí poslední dva dny,kdy nebylo nic moc a ráno se na mně smálo modrou oblohou a sluníčkem.
Konečně jsem si mohla splnit,že pojedu kolem Světa.
Vyrazila jsem k přístavu a s pár dalšími lidmi jsem sledovala jak se loď blíží a zvolna doplouvá k molu.




Konečně loď přirazila,počkali jsme než vystoupí minulá várka lidí a mohli se nalodit.
Kapitán nás osobně všechny přivítal,prodal nám vstupenky a mohli jsme vyrazit.



Konečně vyplouváme,sluníčko svítí a všichni vypadají spokojeně.
Po nějaké chvíli si to sluníčko rozmyslelo,schovalo se za mraky a začlo foukat.Docela se ochladilo tak většina lidí odešla do podpalubí a já měla horní palibu skoro pro sebe.Zbylo nás nahoře jen pár.
Vůbec mi to nevadilo,naopak,byl klídek a ticho.




Plavba trvala něco málo přes hodinku,docela rychle to uteklo a už jsme zas přistávali a na molu už čekali další zájemci o plavbu.

Cestou domů jsem si koupila krásně jedovatou zmrzlinu a když jsem přišla domů udělala jsem si kafčo a zbytek odpoledne seděla na zahradě a vychutnávala sluníčko,klid a pohodu.
Škoda, že doma nemám taky takové venkovní posezení,byla bych tam celé léto Smějící seSmějící se

13.5.2016

13. května 2016 v 22:32 | anavi |  Okolo Třeboně.......
Pátek 13.Pátý den pobytu.
Počasí se dnes umoudřilo a pršelo jenom velmi lehounce a chvílemi.
Když k polednímu dokonce i vykouklo sluníčko tak mně vytáhlo ven a šla jsem se projít kolem Světa.
Cesta začíná na hrázi a vede notný kus opravdu poctivě kolem rybníku.



Později se už všelijak kroutí a narazila jsem cestou na veliké kapří sádky i na malého pana šneka.



Po nějaké chvíli na mně v zátočině vykoukl malý kemp plný malých chatek a po dalšících asi 20 minutách měl člověk pocit ,že zabloudil někam,kam lidská noha drahný čas nevkročila.
Okouzlil mně děravý starý strom,který vypadal jako brána do jiných světů.Ještě to chtělo trochu mlhy a bylo by to dokonalé.




Chtěla jsem jít ještě dál,ale obloha se hrozivě zatáhla tak jsem to otočila k domovu.
Než jsem došla zpět do města zpustil se docela protivný déšť a po chvíli i párkrát zahřmělo.
V Třeboni na náměstí jsem viděla Vláček Třeboňáček,moc se mi líbil a zítra se taky svezu.


Teď je deset večer a venku leje jak z konve,tak doufám ,že se to do rána vyprší a zítřejší poslední celý den mi bude počasí přát.Mám ještě nějaké resty tak bych je chtěla splnit.

12.5.2016

12. května 2016 v 20:59 | anavi |  Okolo Třeboně.......
Dnes ráno jsem se probudila do pošmourného a větrného dne.
Chvíli jsem sama se sebou bojovala,že někam pojedu,ale nakonec jsem boj prohrála a zůstala doma.


Dopoledne jsem se válela v pelechu a s hrnkem dobrého čaje jsem si četla.
K polednímu se přihlásil hlad,tak jsem vyrazila ven.
Koupila jsem domů nějaké dárečky a protože se mi rozpadla kabelka udělala jsem si radost a koupila si novou.
Pak jsem si zašla na oběd a šupajdila to zpět na pokoj se povalovat,číst a čučet na tv.
Opravdu velmi náročný den Smějící se Smějící se Smějící se




11.5.2016

11. května 2016 v 20:57 | anavi |  Okolo Třeboně.......
Dnes mně brzo ráno probudil nějaký šílenec startující auto snad klikou Zamračený a ke všemi to vanku vypadalo,že bude pršet.
Ale chvíli po desáté se to zázračně vybralo tak jsem se rozjela busem do Lomnice nad Lužnicí.
Je to celkem malá a pohledná vesnička,kde kromě kostela a příjemného náměstí není vůbec,ale vůbec nic k vidění.



Chvíli jsem tam courala,poseděla na lavičce,koupila si k obědu bagetu(není každý den posvícení) a šla jsem hledat vlakové nádraží. Asi po půl hodině jsem ho našla.Leží uprostřed ničeho a má atmosféru minulého století. Šla jsem si koupit jízdenku a milá paní výpravčí přede mně postavila hrnek kafe se slovy "Jede vám to až za hodinu,dejte si kafčo"
Takže jsem čekání na vlak strávila v družném pokecu o všem s ukecanou paní Janou. Tohle se vám v Praze nestane.



Když vlak přijel rozloučily jsme se a já se vydala na cestu domu.



Po nějakých 20 minutách jsem vystoupila v Třeboni,cestou si ještě nakoupila a teď přemýšlím co zítra,když to počasí dovolí. Vidím to na nějaké větší město,ráno se rozhodnu.

10.5.2016

10. května 2016 v 19:32 | anavi |  Okolo Třeboně.......
Dnes jsem se chystala na plavbu kolem Světa,ale byla jsem zklamaná.Když jsem dorazila k přístavišti loď nikde a ani žádní lidé.Tak jsem znovu prostudovala plavební řád a zjistila ,že neumím číst.Lodě jezdí jen o víkendu a ve všední den až od června. Nu tedy dobrá ,tak co teď?
Chvíli jsem se potulovala po hrázi až jsem z toho dostala hlad i zamířila jsem si to k bistru U kapra.
Nehledíc na kapří název jsem si dala kuřecí řízek s bramborem a když mi ho přinesli vypadalo to ,že chtějí nakrmit nejen mně,ale i náhodné kolemjdoucí jak byl veliký. Ale statečně jsem ho snědla,abych náhodou nezhubla,dala si klasického hospodského turka a jala se přemýšlet co dál.



Posilněna vydatnou krmí jsem se nakonec rozhodla,že se vydám na Stezku okolím Třeboně.
Celá trasa byla dlouhá asi 6 kilometrů což je na líného pražáka co se vozí i jednu stanici tramvají docela dlouhé Smějící se.
Ještě že je třeboňsko docela placatý kraj,výborně se mi šlo po vyježděné cestě,která pozvolna přešla do vyšlapané pěšinky.Hned na začátku mi šťastnou cestu popřál krásný dřevěný čáp a pak jsem celé 2 hodiny kráčela mezi poli,lesem a po kraji malého rybníčku,který se najednou vynořil tak nějak od nikud.




Procházka to byla úžasná už jen z toho dúvodu,že jsem cestou nepotkala ani živáčka.Žádní rozeřvaní turisté,uječené děti a štěkající psiska.Jen ticho a klid rušené zpěvem spousty ptáků,kteří se překřikovali kdo bude víc slyšet a občasného zurčení malého potůčku co se táhnul krajinou jak stříbrná nitka.
Po dvou hodinách a něco jsem už byla docela ušlá a s radostí jsem přivítala,že už mám na dohled Třeboň a za další slabou půlhodinu jsem byla doma.


Teď sedím na pokoji a přemýšlím kam se vydám zítra.Možností jsem si vybrala asi 5 tak uvidím ráno kam vyrazím.

Už jsem zase tady

9. května 2016 v 21:42 | anavi |  Okolo Třeboně.......
Rok se s rokem sešel a já jsem se zase vypravila na týdeni dovolenou do Třeboně.
Člověk si musí občas odpočinout od všedních starostí , vypnout a sobecky myslet jen na sebe.
Autobus mi odjížděl ze Smíchovského nádraží v 11 dopoledne,čili byl čas na klidnou snídani,ba i kávu jsem stihla.
Něco málo před 11 jsem už stepovala na nádraží a vyhlížela svůj žlutý autobus.


Dorazil a vyrazil na čas a já jsem si užívala klidnou jízdu,ubíhající krajinu za okny a tichou hudbu do sluchátek.
Jediným poněkud zneklidňujícím faktorem bylo,že jsem v autobuse byla já,manželský pár,jedna slečna a asi 40 číňanů Smějící se. Prostě čínský turista kam se podíváš.

Něco před půl 2 jsme dorazili do Budějovic a šla jsem hledat odkud že mi to jede do Třeboně.
Po chvíli hledání jsem našla správný spoj a zjistila,že mám ještě trochu času,tak jsem ho využila k zevlování a pozorování odjíždějících a přijíždějících lidí.



Konečně autobus přijel a za slabou půlhodinku jsem vystoupila v Třeboni.



Volným krokem nikam nespěchajícího dovolenkáře jsem došla k penzionu.
Ubytovala jsem se pokecala s velmi příjemnou paní majitelkou,která byla ráda,že se jí hosti vracejí a když odešla dala jsem si v klidu kafčo a vyrazila skontrolovat Třeboň jestli je vše při starém.



Napřed jsem navštívila mojí oblíbenou Vodnici a zjistila,že je stále těhotná.
Pak jsem se usadila na náměstí,dala si zmrzlinu a obdivovala vysokou májku,prapodivného černého mimlzemšťana a poprvé jsem si všimla,jak krásné zubaté cimbuří má jeden z hotelů.







Asi po hodině jsem se zvedla a vrátila se do penzionu zkoumat kam se vypravím zítra.Po chvíli vybírání jsem se rozhodla,že podniknu Plavbu kolem Světa za 50 minut.
Tak uvidíme jak se to vydaří.